Když člověk uvidí na billboardu někoho, s kým se zná, zamyslí se, kdo že to vlastně je. S Markem Vávrou se znám asi 20 let. Nedá se říci, že bychom byli kamarádi – spíš o sobě víme. Máme podobné zájmy a kdykoli se potkáme, máme si dost co povídat. Většinou jde o to, co máme v plánu, kudy by to šlo a kudy to nejde.

Zpětně vzato je každé to setkání příjemné a pozitivní. Proto mě vůbec nepřekvapilo, když se najednou v různých médiích  začal objevovat Marek Vávra coby nový vlastník frýdlantského pivovaru, který zrekonstruoval a otevřel. Za to mu patří dík. Je vždycky dobře, když se člověk do něčeho takového zakousne a dokáže to. To je to, co vypovídá o kvalitě člověka.

Dovedu si představit jeho rozhodnutí udělat navzdory všem překážkám něco konkrétního, za čím si stojí. Také mě vůbec nepřekvapuje, že mu někdo nabídl místo na kandidátce do Senátu. Myslím, že je dobře, když tam budou lidé, kteří něco vytvořili a mají své vlastní zkušenosti a sebevědomí. Je to příjemnější než u velkých politických stran, kdy se před volbami začnou jejich členové hašteřit, kdo má odřenější lokty a tudíž větší nárok na postup.

Co ale určitě nechápu je to, že se Marku Vávrovi chce nastoupit do „výkonu trestu“. Jak to myslím? Tak, že poté, co se mu podařila tak krásná věc, jakou je zrekonstruovat zámecký pivovar, kde má ještě spoustu a spoustu práce, chce jít sedět do Senátu a poslouchat ten zmar. To opravdu obdivuji.

Všem nám přeji, aby byl zvolen senátorem a aby bylo v Senátu takovýchto lidí více. Marku Vávrovi pak přeji, aby se jeho životní optimismus prací v Senátu nevytratil. Jsem přesvědčený o tom, že volit takové lidi je správná cesta pro politiku v Čechách.

Rudolf Hůlka
Liberec