Rozhovor s Markem Vávrou,
majitelem Zámeckého pivovaru Frýdlant

Pane Vávro, lidé se nás ptají, odkud jste. Narodil jste se ve Frýdlantu, v Liberci či v Praze?

Jsem rodilý Liberečan, narodil jsem se 7. června 1975, v Liberci jsem celý život, vyjma studia na vysoké škole v Praze.

Co jste studoval, pivovarnictví?

Ne. Střední školu jsem ještě absolvoval v Liberci, mám stavební průmyslovku. Maturoval jsem v roce 1993 a následně šel za svým koníčkem – geologií – na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Tam jsem si po roce uvědomil, že jsem víc technicky zaměřený a že mě pracovně tento obor nenaplní. Vrátil jsem se zpět ke stavařině a šel na Stavební fakultu ČVUT do tehdy velmi se rozvíjejícího oboru informačních technologií. Zároveň jsem v tomto oboru začal i podnikat.

Pokud dobře počítám, jednalo se o rok 1994, jak tehdy vypadalo podnikání v IT?

Tehdy se mohutně budovaly sítě. Mobilní, páteřní, počítačové a lidé se pomalu seznamovali s internetem. Například tehdy student Lukačevič udělal první rozcestník webových stránek a nazval jej Seznam (úsměv), byla to zajímavá doba. Následně přišel bom  mobilních sítí, začínaly WIFI sítě, mobilní telefony se začaly prodávat ve velkém koncovým uživatelům. Stolní počítače se sestavovaly a notebooků bylo málo a stály statisíce. V té době jsem přerušil ve čtvrtém ročníku studium, a podobně jako řada spolužáků jsem se vrhl do víru podnikání a již se na „vejšku“ nevrátil. Chyběla k tomu motivace, protože praktičtí vyučující měli mnohdy stejné nebo horší znalosti než jejich studenti. Nutno podotknout, že dnes už to tak není.

A jak jste dostal k pivovarnictví?

Ve chvíli, kdy se trh s počítači zaplnil a pc-sítě všechny firmy zavedly, tak má firma začala zabývat vzděláváním. Nejdříve v  oboru a následně  se přidávaly rekvalifikace navazujicí – například obráběcí stroje řízené počítači tak zvané CNC. No a v té době jsem hledal  nějaké obdobné školení v oboru pivovarnickém u konkurenčních firem a žádné jsem nenašel. Uvědomil jsem si, že když žádná taková škola není a sládkové jsou v předdůchodovém věku, tak je to díra na trhu školení i na trhu práce. Tak vznikla škola sládků ve Frýdlantě. Navíc zachraňovat jenom budovy a dělat tam muzea není opravdovou záchranou kulturního dědictví, je třeba zachraňovat i řemeslně znalosti našich předků a to právě naše škola dělá – předává znalosti lidí, kteří se učili pivovarskému oboru ještě od mistrů oboru z první republiky.

Jak to stíháte společně s rekonstrukcí pivovaru? Máte rodinu?

(úsměv) Ano mám. Mám skvělou ženu, jsme spolu už osmnáct let, ženatý jsem od roku 2005. Máme čtyři malé děti ve věku dva, pět, sedm a devět let. Není jednoduché vše zvládnout, ale babičky nám moc pomáhají a manželka mi pomáhá i ve firmě, má za to můj obdiv. Ale pokud opravujete tak krásný areál z úplné ruiny a rodina vám je oporou, tak vás to naplňuje a dává vám to sílu. Zachraňujete něco pro další generace a zároveň dáváte svým dětem příklad do života.

Frýdlantský pivovar

Mediální výstupy (9. 6. 2016 – 14. 11. 2015)

Frýdlantsko láká na vodopády, pivovar nebo hrobku Redernů

Až budete přemýšlet, kam o víkendu s rodinou, nezapomeňte na Frýdlantsko, které vám nabízí divokou přírodu i vzácné památky.

FRÝDLANT / Centrem Frýdlantského výběžku je téměř osmitisícové město Frýdlant. Počátky jeho osidlování sahají až do 6. století.

Ve Frýdlantu se i přes časté požáry dochovaly mnohé historické památky, a v dnešní době tak můžeme navštívit například novorenesanční radnici, která stojí na náměstí T. G. Masaryka spolu s malebnými měšťanskými domy. Za zmínku stojí také kostel Nalezení sv. Kříže, kde je umístěna rodinná hrobka Redernů z roku 1566, jež patří mezi nejhezčí renesanční památky u nás.

Zchátralý pivovar se dočkal obnovy

Pokud již máte za sebou také návštěvu majestátního státního hradu a zámku Frýdlant, zajděte se podívat do podzámčí a navštivte nově zrekonstruovaný zámecký pivovar Frýdlant. Ve městě stojí již od 16. století, ale v roce 1949 skončil. V roce 2014 se pivovar znovu otevřel a návštěvník zde může ochutnat různé pivní styly od ležáku, weizenu až po svrchně kvašený ale.

Na závěr návštěvy si Frýdlant můžete prohlédnout z ptačí perspektivy a vyšlápnout si na 21 metrů vysokou Frýdlantskou výšinu, která se tyčí ve výšce 399 metrů nad mořem. Až vystoupáte na stý žulový schod, otevře se vám výhled na již zmiňovaný zámek Frýdlant, Jizerské hory a nahlédnout můžete i do Polska. Pokud máte rádi typickou lidovou architekturu, udělejte si cestou z Frýdlantu zajížďku přes Dolní Řasnice, kde můžete navštívit bývalou kovárnu Ondřeje Stelziga, který vedl selský odboj proti Frýdlantské šlechtě v letech 1679-1687..

(5 plus 2, 27. 5. 2016, část článku)

Skrz jednu stavbu vidíte dějiny celého Frýdlantska

minirozhovor

Marka Vávru mnozí označují za snílka, blázna i vizionáře. Právě on dokázal ve Frýdlantu z naprostých trosek vybudovat pivovar, jehož produkty dnes šíří věhlas tohoto regionu.

Co vy a Frýdlantsko?

Ten kraj miluju od dětství. Rodiče nemohli cestovat za hranice, a tak jsme projeli celou republiku. Putovali jsme po hradech a zámcích a jeden z deseti nejkrásnějších je právě ve Frýdlantu. Už tehdy ve mně jako dítěti zakořenila láska k historii. Když jsem se v Kristových letech jako řada mužů rozhodoval, co dělat, řekl jsem si: máš rád historii, pivo a chceš, aby tu po tobě něco zůstalo. A tak jsem se rozhodl zachránit frýdlantský zámecký pivovar.

Jak se vám daří?

Člověka naplňuje radostí už jen to, že se ta záchrana děje. Zachraňovat historickou památku tím, že jí navrátíte původní účel, je povznášející. Pivo se tu vařilo už za gotiky. V pivovaru jsou paty zdí renesanční, první patro je barokní a zbytek areálu je industriálně přestavěný během průmyslové revoluce. Je to nádherná ukázka dějin, skrze jednu stavbu můžete vidět historii celého Frýdlantska.

Jak se jmenuje místní pivo?

Samozřejmě Albrecht, po slavném vévodovi frýdlantském.

(Rodina DNES, 1. 4. 2016) 

Chvála bláznovství aneb Albrecht a Kateřina ve zlatě

Mezinárodní degustační soutěž Pivní pečeť je největší v České republice. Letošního 26. ročníku se zúčastnilo rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů. Zámecký pivovar Frýdlant získal 2x zlato a jedno stříbro. Výroba zde přitom byla obnovena před necelými dvěma roky.

Branám pivovarů často vévodí text „Dej Bůh štěstí!“, mající zcela neduchovní původ. V dobách, kdy pivovarský proces nebyl vědecky zmapován, si sládek až do okamžiku, kdy ochutnal výsledek své práce, nemohl být jistý, že se várka podařila. Dnes ve standardně probíhajícím procesu vaření piva nemá náhoda co pohledávat. Nicméně podnikatelské záměry příslovečnou špetku štěstí potřebují možná i více než v minulosti, zvláště jde-li o šíleně vypadající projekt znovuvzkříšení rozpadajícího se pivovaru, do kterého se pustil pan Marek Vávra z Liberce.

Pivovar převzal roku 2010 a postupně nejenže obnovil výrobu, ale v první etapě zde vybudoval kongresové a školicí centrum pro sládky malých pivovarů, přičemž praktická část výuky probíhá na zařízení minipivovaru. Je to neuvěřitelné, ale Česko takovou instituci v době boomu minipivovarů dosud nemělo. Počítá se i se spuštěním školení pro rekvalifikaci zaměstnanců pivovarů velkých. Zkušební provoz minipivovaru byl zahájen v květnu 2014 a první etapa rekonstrukce objektu byla zkolaudována téhož roku na podzim. Vařit se mohlo i dříve, ale Marek Vávra trval na tom, aby první pivo vyjelo z alespoň částečně zrekonstruovaného pivovaru. V současné době je již zrekonstruovaná asi 1/3 areálu a proinvestována polovina plánovaných investic. Záchrana pivovaru je financována částečně soukromým investorem, částečně s využitím dotací a momentálně byla vydána druhá emise dluhopisů po 25000 Kč. Zveme vás na exkurzi.

Dějiny Zámeckého pivovaru Frýdlant jsou velmi staré a pestré, kořeny výroby zdejšího piva sahají až do období renezance, konkrétně do druhé poloviny 14. století. Dnešní budova je částečně barokní, částečně již industriální. Před průmyslovou revolucí patřil mezi tři největší pivovary v Čechách a i potom se stále držel v první desítce. V období před 2. světovou válkou produkoval až 40 000 hl zlatavého moku. Po válce byla výroba ukončena a areál přečkal éru reálného socialismu jako sklad zeleniny a provoz zrání sýrů. Historie je velmi čtivě zpracována na stránkách pivovaru. Foto z roku 1940 pro potřeby tohoto článku laskavě zapůjčil archiv Zámeckého pivovaru Frýdlant.

Marek Vávra, původem stavař se specializací na IT, po třicítce dospěl k názoru, že je čas opustit mlácení do klávesnice a vrhl se do pivovarnictví. Otec čtyř dětí postavil svůj podnikatelský záměr na entusiasmu, používání kvalitních surovin a dodržování původních receptur. Do piva dává například tento žatecký poloraný červeňák. Záměr vychází, pivovar nestačí uspokojit poptávku. Není divu, piva to jsou sice drahá, ale opravdu výborná.

Pivovar se nachází v ochranné památkové zóně státního hradu a zámku Frýdlant, takže bez ohledu na to, zda jde či nejde o památkově chráněný objekt, musí být při rekonstrukcích dodržována určitá pravidla vnějšího vzhledu. Marek Vávra ale od počátku k pivovaru přistupoval jako k památkově chráněnému objektu a například při rekonstrukci střechy byla použita i původní zachráněná břidlice. V současné době je podána žádost o památkovou ochranu objektu.

Říčka Smědá dala při poslední velké bleskové povodni (2010) zabrat nejen městu, ale i pivovaru. V přízemí voda sahala metr vysoko. To byl jeden z důvodů, proč byly podlahy o metr zvednuty. Dalším důvodem bylo to, že areál je archeologicky cenným prostorem, dosud ne zcela probádaným. Ruiny v pravé části obrazu bývaly skleníky, ze kterých Franz Clam-Gallas věnoval rostliny na založení liberecké botanické zahrady.

Zatím nerekonstruovaná místa pivovaru dodnes připomínají stav, ve kterém pan Vávra nemovitost roku 2010 převzal. Nepřáteli budov nebyly jen přírodní živly, ale i lidé, kteří areál postupně rozkrádali, ať už kvůli kovům nebo na stavební materiál.

Navzdory všeobecné zkáze se jako zázrakem některá zařízení dochovala. Například původní topeniště anglického dvoulískového hvozdu z roku 1898, vyrábějící horký vzduch. Ten během hvozdění vyrobí z naklíčeného ječmene slad. Korunka hvozdových komínů dotváří typickou siluetu pivovarů. Již je poptáván výrobce, aby ozdobila i střechu zámeckého pivovaru.

Starší část sklepů pochází z let 1629 až 1751. Na ni navázala roku 1851 industriální sekce. Zde jednou bude velká pivovarská hospoda.

Zde vznikne po rekonstrukci sál pro 500 lidí. Na některé akce již zrekonstruovaný sál o kapacitě 200 návštěvníků totiž nestačí.

Během rekonstrukce bylo objeveno i historické „graffiti“, přesněji řečeno na zeď načmáraný plán dostavby. Možná jde o produkt zanícené pracovní diskuse dodavatele s investorem, protože na náčrtku je přeškrtnuta část, která je ve finální dokumentaci opravdu pojata jinak.

Dnes „malý sál“ s podlahovým vytápěním, kdysi sladová půda, vybudovaná v době industriální přestavby barokního pivovaru mezi lety 1890 až 1929. Tady se odehrávají nejen nejrůznější setkání a konference, ale i plesy, koncerty a podobně.

Sál, kde probíhá teoretická výuka pivovarníků. Praxi patří přízemí, ve kterém se nachází nejen minipivovar, ale i laboratoře. Za dobu, co školicí centrum funguje, pivovarnické kurzy úspěšně absolvovalo již na padesát sládků.

Po zahájení provozu byla kapacita výroby 1200 hl, tj. asi 200 sudů měsíčně. Dnes jsou schopni vyrobit 5000 hl piva, přičemž současný reálný výstav se kvůli dlouhému zrání ležáků pohybuje kolem 3 600 hl, což odpovídá 600 až 800 sudům měsíčně. Pro další rozvoj a udržitelnost výroby je zapotřebí výstav perspektivně minimálně zdvojnásobit. To pivaře potěší i proto, že vyšší produkce pivo zlevní. Dosažení předválečných objemů je dlouhodobým cílem. (Pro srovnání, Konrád produkuje asi 89 000 hl, Rohozec 90 000 hl a Svijany 600 000 hl.)

Na produkci na první pohled zaujme až neuvěřitelný sortiment různých, především luxusních druhů piv a velký podíl horně kvašených piv anglického typu. Objemově je výroba obou typů zhruba 1:1, druhově vedou piva typu ale, jejich sortiment je asi 3x širší než ležáků. Marek Vávra k tomu říká, že to nebyl záměr, ale výsledek poptávky pivních fajnšmekrů. (Foto si jako panoráma můžete do nového okna otevřít v plném rozlišení.)

Za krátkou dobu, co pivovar obnovil svoji činnost, již získal pozoruhodnou řadu trofejí, kromě těch pivařských rovněž například vyhrál největší tuzemskou soutěž zaměřenou na turistické cíle DestinaCZe 2015, kam se přihlásil v kategorii Fénix, určené pro znovuzrozené projekty, a Marek Vávra postoupil až do finále soutěže Manažer roku 2014. Proto jsme v našem video rozhovoru probrali nejen plány do budoucna, ale zeptali jsme se i na to, které ocenění je pro něj nejcennější. Odpověď byla překvapivá a nebyla o diplomech.

Největším odběratelem piva značky Albrecht je současné době Praha a Brno.

Pozoruhodný a originální je Albrechtův design. Původním záměrem bylo použití historického tvaru i uzávěru lahví a facelift původních etiket. Nalezeny byly i dobové vzory.

Nakonec byly opravdu zvoleny lahve a uzávěry používané původním pivovarem, ale etikety jsou velmi moderní a tradici připomínají jména historických osobností spojených s krajem (třeba právě Kateřina z Redernu, Albrecht Eusebius Valdštejn, Christian Philipp Clam-Gallas…) či názvy historických předmětů (např. Morion = typ přilby).

V barokních stěnách pivovaru s renezanční historií pracuje technika třetího milénia. Pivovar si s využitím laserové technologie sám vyrábí dřevěné dárkové přepravky i podtácky.

(genusplus.cz, 13. 2. 2016)   

Místní pivovary bodují v soutěži

Dvě zlaté a jednu stříbrnou získal Zámecký pivovar Frýdlant, uspěl také Konrad

Liberecký kraj/ České Budějovice – Tmavý ležák Albrecht Kateřina neměl mezi minipivovary konkurenci a ve své kategorii byl jednoznačně první, v konkurenci velkých pivovarů se umístil na druhém místě. Pivo připravil sládek Jiří Strnad, dnes už legendární postava českého pivovarnictví. Vítězná dvanáctka Kateřina Albrecht je oblíbená i mezi nepivaři, kterým chutná její svěží, nepříliš sladká chuť s jemnými tóny v doznívání.

„Frýdlant byl vždycky vyhlášený svými tmavými pivy,“ vysvětluje Pavel Palouš, podsládek Zámeckého pivovaru Frýdlant. „Žili tu Němci, takže se pily tmavé ležáky.“

Pavel Palouš uvařil další oceněné pivo, Albrecht Stout Morion, který získal 1. místo v kategorii Stout&Porter. Jde o klasický irský druh piva, výrazně tmavý. „Byla to naše úplně první várka stoutu,“ je až zaskočen úspěchem podsládek Palouš. „Je ale pravda, že jsme kolem toho půl roku chodili, hledali optimální recepty, sháněli informace, jak má to pivo vypadat a chutnat,“ přiznává Pavel Palouš a slibuje, že i toto pivo bude standardní součástí nabídky Zámeckého pivovaru Frýdlant. Obě úspěšná piva jsou tam už nyní na čepu, takže je může kdokoli přijít ochutnat.

Mezinárodní degustační soutěž Pivní pečeť je největší akce svého druhu v České republice. Letošního 26. ročníku se v Českých Budějovicích zúčastnilo rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů. Úspěch v soutěži zaznamenal i vratislavický Konrad, který si z prestižní soutěže odnesl zlatou pivní pečeť za tmavý ležák Konrad Kapucín.

(Liberecký deník, 9. 2. 2016)

Frýdlantské pivo je pohádkové

Frýdlant – Titul Pohádkové pivo roku získalo pivo IPA 15 ze Zámeckého pivovaru Frýdlant. Zvítězila v druhé nejobsazenější kategorii spodně kvašených piv. Frýdlantský pivovar byl sice v soutěži nováčkem, ale mezi 42 pivovary uspěl hned dvakrát. Kromě piva IPA 15 totiž bodovalo i pivo Kateřina 12 – skončilo druhé v kategorii tmavých ležáků.

„Dalším milým překvapením bylo čtvrté místo v kategorii polotmavý ležák pro našeho Albrechta 12, “ raduje se podsládek Pavel Palouš.

8. ročník tradiční akce Pohádkové pivo proběhl za přítomnosti sládků z českých a moravských pivovarů, aby si společně promluvili o uplynulém roce, představili si novinky a neformálně probrali, na co v sezóně nebyl čas. A vybrali Pohádkové pivo roku, jímž se letos ve své kategorii stala frýdlantská IPA 15.

(Jablonecký deník, 8. 12. 2015)        

Výlet do frýdlantského pivovaru, který vylétl jako Fénix z popela

Třetí ročník soutěže o nejlepší turistické atraktivity Česka DestinaCZe 2015 už zná své vítěze. Návštěvníci portálu Kudy z nudy a další nadšení cestovatelé hlasováním rozhodli, že jednu z cen vyhrál obnovený Zámecký pivovar ve Frýdlantu. Pojďte s námi na pivo.

Zámecký pivovar Frýdlant zvítězil v kategorii Fénix – znovuzrozený projekt: cena Toulavé kamery. Místa, která byla někdy obrazně a jindy doslova „vzkříšena z popela“ a nyní se řadí mezi oblíbené turistické atraktivity, letos po boku frýdlantského pivovaru reprezentovaly také vápenka v Horních Albeřicích, tvrz v Dešenicích, vošárna neboli bývalá barokní prádelna a sušárna v Raduni a křížová cesta na vrchu Ronšperk. Dobrá zpráva pro milovníky skvělého piva

Frýdlantské pivo se jmenuje po Albrechtovi z Valdštejna, dávném majiteli zdejšího panství.

Pivo se ve Frýdlantu vařilo od 14. století, kdy pivovar býval přímo v rozsáhlém areálu frýdlantského zámku. Od 16. století pivovar stával na stejném místě jako dnes, tedy na východním úpatí zámeckého vrchu u řeky Snědé. Léta rozvoje a přestaveb skončila roku 1949, kdy po uvaření poslední várky budovy sloužily už pouze jako sklady zeleniny a ke zrání sýrů. Výroba piva se obnovila v červnu 2014, rozsáhlá obnova a budování školicího, kongresového a kulturního areálu ale stále pokračuje.

V pivovaru si už nyní prohlédnete malou expozici, nabízejí tu i komentované prohlídky a ohlasy z Facebooku neskrývají nadšení: „…pivovar se krůček po krůčku zvelebuje, žádná megalomanská akce a pokud udrží laťku vysoko nasazenou, bude to dobrá zpráva pro milovníky skvělého piva… byli jsme nadšeni z vaší sedmnáctky, jedenáctka je taky skvělá, hezky příjemně se pije… Další dobré pivní nápady… při výrobě samozřejmě.“ K Albrechtovi na Albrechta

Jednu z kategorií v soutěži DestinaCZe 2015 vyhrál obnovený Zámecký pivovar ve Frýdlantu.

Frýdlantské pivo se nemůže jmenovat po nikom jiném než po Albrechtovi z Valdštejna, někdejším majiteli zdejšího panství; ostatně právě on zřejmě nechal před rokem 1629 pivovar rozšířit, přestavět a zvelebit. Albrecht se tu připravuje v řadě variant, od ležáků a výčepních piv přes svrchně kvašená piva běžná i pšeničná až po speciály, například černá piva s přídavkem medu. Ležáky jsou v nabídce trvale, speciály se střídají – a možná se nějakého dobrého piva dočkáte i u příležitosti vítězství v soutěži DestinaCZe 2015. Nejlepší čas k návštěvě je advent

A nejlepší čas nastává právě teď, protože na první adventní neděli 29. listopadu se na náměstí T. G. Masaryka chystá Frýdlantský advent s jarmarkem, výtvarnými dílnami, kulturním programem a samozřejmě také s rozsvícením vánočního stromu; ten se rozzáří v 17.00 hodin.

 (cestovani.iDNES.cz,  27.11.2015, část článku)      

Vévoda Albrecht znovu vládne severu

Jana Švecová

Frýdlant – Mohla to být jen další černá díra na severu Čech. Brownfield. Ruina, s kterou by si město marně lámalo hlavu, a lidé se za ni styděli před návštěvníky. Namísto toho se Zámecký pivovar ocitl v hledáčku televizní Toulavé kamery. Pořadu, který vyhledává ta nejzajímavější místa a památky Čech. A navíc díky novému majiteli, nadšenci Marku Vávrovi, získal absolutní vítězství největší tuzemské soutěže zaměřené na turistické cíle DestinaCZe 2015.

Zrození památky: Frýdlantský Fénix

Hlasovací soutěž o nejlepší turistická místa vyhlásila agentura Czech Tourism letos už potřetí. Frýdlantský pivovar soutěžil v kategorii Fénix: Znovuzrozený projekt. Zachránilo ho právě přesvědčení Marka Vávry, že industriální památky si zaslouží naši pozornost, ochranu a péči. A nezachránil jen historickou stavbu. Dnes se tu po téměř sedmdesáti letech znovu vaří pivo. Nese název slavného majitele zdejšího zámku, vévody z Valdštejna – Albrecht. Za úsilí, které během pěti let náročných rekonstrukcí Vávra vyvinul, obdržel také cenu Toulavé kamery. Přesně před týdnem mu ji v Plzni předala moderátorka a dramaturgyně pořadu Iveta Toušlová. „Cenu jsme přebírali v plzeňském pivovaru. Takže stylově,“ ocenil Vávra a připomněl, že patří všem podobným nadšencům, kteří se snaží zachraňovat industriální památky. „Málokdo se o ně stará, spíš se bourají,“ lituje Vávra a věří, že vítězství v soutěži pomůže dalšímu rozvoji pivovaru.

Historie zdejšího pivovaru sahá až do 14. století. Velká přestavba proběhla v letech 1890–1898, 1906, 1917 a naposledy roku 1929. Tehdy získal pivovar novou spilku s ležáckými tanky. V té době už téměř půl století patřil Clam¬ Gallasům. Jeho nájemci se například roku 1905 smluvně zavázali k výstavu nejméně 30 000 hl ročně, což se v letech kolem přelomu století dařilo naplňovat vrchovatě. „Například v roce 1901 to bylo přes 38 tisíc hl, přičemž jeden z největších pivovarů u nás, Vratislavický, vykazoval tou dobou 128 tisíc hl,“ popisuje Vávra. Krize přišla s první světovou válkou, v letech 1916–1918 se dokonce kvůli nedostatku surovin zastavil provoz pivovaru. Brzy se ovšem znovu rozjel a před II. světovou válkou už vařil kolem 29 tisíc hektolitrů piva ročně.

Sklad zeleniny a sýrů

Po válce připadl pivovar jako konfiskát do národní správy a začala mu zvonit hrana. O rok později se zvažovalo o přesunu jeho zařízení na Slovensko, pak stát vyčíslil náklady na nutnou modernizaci a jejich výše rozhodla: staletý pivovar je neefektivní a bude zavřen. Pivo se tu přestalo vařit v roce 1949. Pro budovy se naštěstí našlo jiné využití, které jim sice „nepřidalo“, nicméně nebyly zbourány. Prostory bývalého industriálního pivovaru sloužily jako sýrárna a sklad zeleniny.

Dnes se tu zatím v malém opět vaří několik druhů piv, která bodují v tuzemských soutěžích. Zdejší pivo nejen chutná, ale turisté si s ním odvážejí zajímavý suvenýr v podobě designových pivních lahví. O Frýdlantu se tak po letech přestává mluvit jen jako o městě, které zasáhla povodeň a kde je vysoká nezaměstnanost. Fénix vstává z popela.

(Českolipský deník, 24. 11. 2015)    

Nejlepší místo? Pivovar!

Frýdlant – Největší tuzemskou soutěž DestinaCZe 2015, v níž lidé volí nejoblíbenější místa a památky, vyhrál Obnovený zámecký pivovar ve Frýdlantě. V soutěži, kterou vyhlašuje Czech Tourism, se pivovar ve finále „utkal“ s vápenkou v Horních Albeřicích, vošárnou v Raduni a dalšími dvěma obnovenými památkami. Hlasování probíhalo od 1. září do 31. října a zámecký pivovar zvítězil na plné čáře.

Pro cenu Toulavé kamery si majitel objektu, který doslova vstal z popela, včera dojel do Plzně. „Krásné je, že jsme cenu přebírali v plzeňském pivovaru. Takže stylově,“ říká oceněný pivovarník.

Marek Vávra polorozpadlý areál pod frýdlantským zámkem koupil před pěti lety, postupně zrekonstruoval a vrátil mu původní smysl. Zdejší pivo Albrecht se vaří v různých pivních stylech, jejichž rejstřík se stále rozšiřuje.

(Liberecký deník, 14. 11. 2015)